Polarizace společnosti
Důvěra v instituce a autority Redukce polarizace Ekonomika a migrace Nerovnosti a kolektivní protest
VZ3.1
Individuální psychologické procesy důvěry v instituce a autority
Vedoucí: doc. Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D., INPSY FSS MU
Co stojí za tím, že někteří lidé důvěřují institucím a jiní naopak šíří konspirační teorie? Tato výzkumná aktivita se zaměřuje na zkoumání psychologických a sociálních mechanismů, které utvářejí důvěru nebo nedůvěru lidí vůči institucím a autoritám. Zajímá nás, jakou roli v tomto procesu hrají osobnostní rysy, životní postoje, ale i socioekonomické podmínky jednotlivců. Sledujeme také konkrétní formy chování, které z těchto postojů vyplývají – například šíření dezinformací či angažmá v protestních hnutích. Využijeme dvě hlavní metody: jednak podrobnou analýzu již existujících datových souborů (např. z výzkumu EnTrust či projektu o demokratické legitimitě), jednak vlastní dotazníkové šetření. Naším cílem je pochopit, jak a proč se v dnešní společnosti důvěra vyvíjí tak odlišně napříč různými skupinami obyvatel a jaké to má důsledky pro společenskou soudržnost.
VZ3.2
Možnosti redukce společenské polarizace prostřednictvím mezigeneračního kontaktu
Vedoucí: Mgr. Tibor Žingora, Ph.D., PSÚ AV ČR
Jak mohou vztahy mezi rodiči a prarodiči pomoci zmírnit společenské napětí? Tato výzkumná aktivita zkoumá možnosti, jak mezigenerační kontakt ovlivňuje postoje a emoce napříč generacemi a jak přispívá ke snižování názorové i afektivní polarizace. Zaměřuje se na přímou interakci mezi generacemi jako prostředek, který může podpořit vzájemné porozumění, empatii a důvěru. Projekt využívá jak kvantitativní, tak kvalitativní metody – od analýz stávajících dat až po realizaci vlastního longitudinálního šetření. Cílem je identifikovat konkrétní mechanismy, které mezigenerační kontakt činí účinným nástrojem pro snižování napětí mezi skupinami s odlišnými zkušenostmi a pohledy na svět. Výsledky poskytnou důležitá doporučení pro tvorbu politik zaměřených na posilování mezigenerační solidarity v české společnosti.
VZ3.3
Biografie, ekonomika a migrace v perspektivě procesů individualizace
Vedoucí: doc. Mgr. Pavel Pospěch, Ph.D., KSoc FSS MU
Jak se v individualizované společnosti mění představy o úspěchu, bezpečí a dobrém životě? Výzkumná aktivita se zaměřuje na to, jak lidé konstruují vlastní životní příběhy v kontextu proměn spojených s ekonomikou, migrací a kulturou. Sledujeme, jak se individualizace promítá do rozvoje identity, osobních rozhodnutí a vztahu k druhým. K výzkumu využíváme různé metody – od rozhovorů s uživateli investičních aplikací přes pozorování na investorských konferencích až po analýzy autobiografických bestsellerů a dětské populární kultury. Zajímá nás také pohled lidí s migračním zázemím. Data doplňujeme kvantitativním šetřením, které mapuje širší společenské trendy. Výzkum propojuje kulturně sociologickou teorii s inovativními nástroji analýzy a nabízí nové způsoby, jak porozumět hlubším proměnám současné společnosti.
VZ3.4
Sociální nerovnosti, polarizace a kolektivní protest
Vedoucí: doc. Mgr. et Mgr. Jiří Navrátil, Ph.D., KSoc FSS MU
Co se děje, když se rozdíly mezi lidmi stanou tak výraznými, že vyvolávají napětí a protesty? Tato výzkumná aktivita se zaměřuje na propojení sociálních nerovností, možností společenského vzestupu a kolektivního odporu vůči nespravedlnostem. Pomocí dat z Českého sociálněvědního datového archivu budeme zkoumat, jak se mění šance na vzdělání napříč generacemi – a zda jsou tyto změny rovnoměrné pro ženy i muže. Zajímat nás bude také, zda se rozdíly mezi sociálními třídami prohlubují a jak lidé na tyto nerovnosti reagují prostřednictvím veřejných protestů. Zvláštní pozornost věnujeme post-socialistickým zemím (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a vývoji od roku 1989 do současnosti.