Duševní zdraví společnosti
Sebepéče a technologie Populační duševní zdraví Závislosti na technologiích AI a zdraví Automatizace v psychoterapii Technostres a AI v práci
VZ2.1
Duševní zdraví a sebepéče v kontextu digitálních technologií
Vedoucí: doc. Anna Ševčíková, Ph.D., INPSY FSS MU
Výzkumná aktivita se zaměřuje na duševní zdraví dospělých v digitální době – tedy jak lidé starší 18 let využívají technologie k péči o svou psychickou pohodu. Tato věková skupina bývá ve výzkumech často opomíjená, přestože například sleduje motivační videa, používá aplikace na meditaci nebo se zapojuje do online podpůrných komunit. Projekt nejprve pomocí hloubkových rozhovorů s uživateli technologií zmapuje jejich zkušenosti. Na základě těchto poznatků vznikne velké dotazníkové šetření, které bude sledovat duševní zdraví dospělých napříč Českem v průběhu tří let. Kromě aktuálního stavu psychiky se zaměří i na způsoby, jak lidé zvládají stres – s pomocí technologií i bez nich. Výzkum také využije existující datové soubory o duševním zdraví v ČR. Díky propojení psychologie, epidemiologie a mediálních studií získáme komplexní pohled na to, jak digitální nástroje pomáhají (nebo někdy i škodí) v každodenní sebepéči.
VZ2.2
Longitudinální výzkum duševního zdraví běžné populace
Vedoucí: prof. Tomáš Řiháček, Ph.D., INPSY FSS MU
Jak si lidé udržují duševní zdraví v každodenním životě? A proč stejné podmínky jednomu pomohou a druhému nikoliv? Tento výzkum se zaměří na psychologické mechanismy, které hrají roli v odolnosti vůči stresu a v péči o vlastní psychiku – například schopnost zvládat emoce, čerpat oporu od druhých nebo přijímat sebe sama. Namísto jednorázového měření chce projekt zachytit, jak se tyto mechanismy mění v čase a jak spolu vzájemně souvisejí. Tisíc vysokoškolských studentů, kteří patří k ohroženějším skupinám, bude během několika měsíců každý den vyplňovat krátký dotazník. Získaná data odhalí různé „typy fungování“, což může vést k účinnějším, přesněji cíleným intervencím. Výzkum zároveň přinese nový nástroj pro pravidelné sledování duševního zdraví, který by mohl najít uplatnění například v psychoterapii. Aktivita vzniká ve spolupráci Masarykovy univerzity a VUT.
VZ2.3
Výzkum behaviorálních závislostí v kontextu české společnosti
Vedoucí: doc. Lukas Blinka, Ph.D. et Ph.D., INPSY FSS MU
Tato výzkumná aktivita se věnuje tzv. behaviorálním závislostem – například závislosti na hraní počítačových her nebo kompulzivnímu sexuálnímu chování. Tyto formy závislostí jsou nově zařazeny do Mezinárodní klasifikace nemocí a s jejich lepším poznáním roste potřeba porozumět jejich příčinám, rizikovým faktorům i tomu, jak se vyvíjejí v čase. Projekt propojí různé existující datové zdroje z Česka i ze zahraničí a vytvoří systematický přehled současného stavu poznání. Zároveň se zaměří na mladé dospělé – u nichž je riziko některých forem závislostí zvýšené – a bude sledovat, jak se jejich duševní zdraví, emoční regulace a rizikové chování vzájemně ovlivňují. Pomocí moderních analytických metod tak výzkum přinese nové poznatky o tom, jaké faktory mohou vést k rozvoji závislostí, jaké fungují jako ochranné, a jak je možné tyto poznatky využít při včasné prevenci a efektivní pomoci.
VZ2.4
Příležitosti a rizika umělé inteligence ve vztahu k vyhledávání informací o zdraví a zdravotním rizikům u dospělých
Vedoucí: prof. David Šmahel, Ph.D., IRTIS MU
Jaké jsou výhody a rizika používání umělé inteligence (AI) při vyhledávání zdravotních informací? Výzkumná aktivita zkoumá, jak dospělí lidé v Česku využívají AI a digitální nástroje ke sledování vlastního zdraví, a zároveň upozorňuje na možná rizika – například šíření dezinformací či nevhodné rady generované umělou inteligencí. Projekt navazuje na předchozí výzkum o možnostech využití AI ve zdravotní oblasti a přináší nové pohledy díky kombinaci dotazníkového šetření a analýzy reálného online chování uživatelů. Část respondentů poskytne výzkumníkům dobrovolně svá data ze sociálních sítí, která budou analyzována pomocí metod strojového učení. Tento přístup umožní odhalit, jaký zdravotní obsah lidé skutečně sledují, sdílejí nebo komentují. Výzkum tak přinese komplexní pohled na to, jak AI ovlivňuje každodenní rozhodování o zdraví, a nabídne podněty pro lepší informovanost a prevenci v digitálním prostoru.
VZ2.5
Automatická sumarizace obsahu psychoterapeutických sezení
Vedoucí: Ing. Igor Szőke, Ph.D., VUT
Psychoterapeuti dnes často zaznamenávají průběh sezení ručně, což je časově náročné a limituje možnosti zpětné analýzy. Projekt VZ2.5 si klade za cíl využít moderní technologie pro automatické zpracování terapeutických rozhovorů – konkrétně zvukových nahrávek ze sezení. Vyvíjené nástroje budou umět automaticky přepsat mluvený projev, rozlišit jednotlivé mluvčí a shrnout obsah sezení, například cíle terapie nebo známky pokroku klienta. Tato inovace má potenciál výrazně zjednodušit práci psychoterapeutů a současně jim nabídnout nové informace pro lepší porozumění průběhu terapie. Výzkum vzniká ve spolupráci Masarykovy univerzity a VUT a přispěje k rozvoji aplikace DeePsy – nástroje pro sledování vývoje psychoterapie. Díky využití metod strojového učení a zpracování přirozeného jazyka se jedná o jeden z prvních projektů v Česku, který spojuje technologie a psychoterapeutickou praxi takto praktickým způsobem.
VZ2.6
Technostres a individualizace práce prostřednictvím AI asistentů
Vedoucí: doc. Martina Rašticová, Ph.D., MENDELU
Jak se proměňuje pracovní život s nástupem personalizovaných AI asistentů? Tato výzkumná aktivita zkoumá, jak lidé v České republice začínají využívat umělou inteligenci k organizaci své práce, a jaký to má dopad na jejich duševní pohodu – konkrétně na technostres, tedy stres spojený s používáním digitálních technologií. Pomocí dotazníkového šetření, rozhovorů i etnografického výzkumu vědci zmapují, jak reálně AI asistenti ovlivňují každodenní pracovní činnosti, jaká očekávání do nich lidé i firmy vkládají a zda se tato očekávání skutečně naplňují. Výsledky výzkumu poslouží nejen vědecké komunitě, ale také státním institucím a nevládním organizacím, které se věnují digitalizaci, vzdělávání nebo veřejnému zdraví. Projekt přinese doporučení, jak AI nástroje využívat efektivně a s ohledem na pracovní pohodu zaměstnanců, a vytvoří podklad pro diskusi o udržitelné a spravedlivé digitalizaci práce.