Zkoumáme soudržnost v měnícím se Česku i světě.

Jaké máme mezi sebou vazby? A nejsme tak trochu na všechno sami? Digitalizovaný svět nabízí nespočet způsobů vzájemného propojení, zároveň nás ale uzavírá do názorových bublin a mnohé vztahy slábnou. Projekt PRINS hledá cesty, jak využít individualizaci a pospolitost v prospěch naší společnosti.

O projektu

Projekt PRINS zkoumá, jak individualizace mění českou společnost. S důrazem na interdisciplinární přístup propojuje obory jako psychologie, sociologie a informatika, aby lépe porozuměl vlivu individualizace na rodinné vztahy, duševní zdraví, společenskou soudržnost i metodologii výzkumu. Výsledky projektu cílí na řešení aktuálních výzev, jako je polarizace společnosti, digitalizace péče o duševní zdraví či moderní sběr kvalitních dat.

Projekt sdružuje přední české vědce a vědkyně z pěti významných institucí: Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Akademie věd ČR, Vysoké učení technické v Brně a Mendelova univerzita. Díky úzké spolupráci mezinárodně uznávaných odbornic a odborníků projekt přináší nové poznatky a nástroje využitelné v politice i praxi.

Více o projektu

Projekt realizují

0 měsíců

projekt poběží

+0 let

udržitelnosti

0 institucí

propojených projektem

0 mil. Kč

do sociálních věd

Výzkumná témata

Rodinné a mezigenerační vztahy Polarizace společnosti

Duševní zdraví společnosti Moderní měření a data

Co je nového

"Umělá inteligence není příběh o technologii, nýbrž o penězích," říká sociolog Pospěch

10. 3. 2026

Sociolog Pavel Pospěch v komentáři pro Deník N upozorňuje, že příběh AI není jen o inovacích. Je také o moci peněz – a o technologii, kterou už možná nedokážeme úplně zastavit. Technologii jsme rozšířili, protože slibuje efektivitu a zisky. Jenže skutečnou silou, která její rozvoj žene kupředu, nejsou jen její schopnosti, ale především obrovské investice nejbohatších technologických firem.

Číst více

10. 3. 2026

Komu rodinné záchranné sítě skutečně pomáhají a kdo z nich vypadává?

Veronika Sofia Corradi-Eiger z Katedry sociologie FSS MU na konferenci FACES v Mnichově prezentovala průběžné výsledky výzkumu zaměřeného na to, jak partnerská historie dospělých dětí ovlivňuje to, zda jim rodiče poskytnou podporu. Data naznačují, že rodiče reagují především na viditelné partnerské změny (rozvod, ovdovění) tedy na přechody, které jsou zřetelné a společensky rozpoznatelné.

11. 2. 2026

Ne/očkování proti COVID-19 a klesající plodnost? Vývoj s vakcinací nesouvisí.

Ovlivňuje očkování proti COVID-19 plodnost? Nová analýza českých populačních dat ukazuje, že veřejné debaty hovořící o vplyvu vakcín na plodnost se nezakládají na realitě. Eva Waldaufová z PřF UK prezentovala na konferenci Young Demographers zjištění, že rozdíly mezi ne/očkovanými ženami existovaly už před pandemií. Výrazný pokles plodnosti po pandemii sledujeme u obou skupin – a data nenaznačují, že by byl způsoben očkováním. Rozdíly v reprodukčním chování souvisejí spíše se strukturálními a socioekonomickými faktory než s vakcinací samotnou.